Odborníci upozorňují na problémy se rtutí už i v Česku. Vyšší než povolené koncentrace kovu se totiž objevily v tuzemských rybách, tudíž vyšší konzumací může u některých jedinců vyvolat zvýšení rtuti v těle. Vůbec nejhorší výsledky, které však laboranti naměřili, patřily stomatologům. Tedy lidem, kteří s amalgámem denně pracují. Jejich vzorky vlasů vykázaly dokonce dvakrát vyšší hodnoty rtuti než byly naměřeny u běžné populace.
Čeští environmentalisté se proto obrátili na Evropskou komisi. Žádají radikální omezení rtuti jak při výrobě chloru, tak ve stomatologii. A dílčího úspěchu dosáhli. „V říjnu by se měla v japonské Minamatě podepsat nová podoba Úmluvy o rtuti. Upuštěno má být alespoň od používání amalgámových plomb,“ shrnuje Vozník.
Ostatně některé evropské země, například Švédsko, už černé plomby samy dávno zakázaly. „Přestože ty moderní kapslové výplně žádné výrazné nebezpečí nepředstavují,“ podotýká královéhradecký zubař Radek Mounajjed.
Možný lidský karcinogen
Unie řeší i to, jak zabránit kontaminaci okolí krematorií, odkud vychází rtuť z černých plomb zemřelých. A začaly také rozsáhlejší kontroly ryb. „Každá odlovená ryba projde veterinární kontrolou v místě lovu,“ tvrdí Martin Baráček z firmy Ocean48, která mořské ryby do Česka dováží. „Už se nám proto několikrát stalo, že nebyla zásilka expedována právě kvůli nadměrnému výskytu rtuti,“ doplňuje. S jedovatou látkou mají podle něj problémy hlavně velké ryby jako tuňák či mečoun.
Pokud se nadlimitní množství rtuti do těla lidí přesto dostane, má to podle lékaře Centra pro životní prostředí a zdraví Miroslava Šuty fatální následky. „Organické sloučeniny patří mezi vůbec nejjedovatější látky. Pokud rtuť pronikne do organismu, hromadí se v ledvinách, játrech, mozku, ve vlasech a nehtech. Způsobuje řadu zdravotních problémů: poškozuje nervový systém, narušuje funkce ledvin a vyvolává autoimunitní choroby,“ upozorňuje Šuta.
