Zubní korunky
Zubní korunky jsou umělou náhradou korunkové části zubu. Zubař se k použití zubní korunky uchýlí ve chvíli, kdy dojde k velké ztrátě tvrdých zubních tkání například následkem úrazu, rozsáhlého zubního kazu nebo při ošetření kořenového kanálku. Často se využívají i k řešení prasklých nebo nalomených zubů nebo jako pilířová konstrukce pro fixní můstky. Korunka se nasazuje na obroušený zub. Po nasazení zajišťují komplexní ochranu a opravu celého zubu.
I když zubní korunky potřebují minimum původní zubní hmoty, někdy je ztráta zubní tkáně tak veliká, že je potřeba zub ošetřit kořenovou nástavbou. Ta je zhotovena v laboratoři po předchozím otisku upraveného zbytku zubu a posléze se do definitivního tvaru doplní kompozitní pryskyřicí nebo amalgámem.
Mezi nejpoužívanější korunkové náhrady jednoznačně patří metalokeramické korunky, jejichž vnitřní část je z kovu a vnější plášť tvoří keramická hmota, která napodobuje přirozený vzhled zubu. Můžete se ale setkat i s korunkami, které jsou celé zhotoveny z keramiky a nejsou při jejich výrobě vůbec použity kovy. Tyto korunky se nazývají celokeramické.
Metalokeramické a celokeramické korunky se řadí mezi jednoznačně nejtrvanlivější a svými vlastnostmi mohou směle konkurovat i původním zubům.
Zhotovení korunky
Zhotovení zubní korunky není dlouhý proces, většinou probíhá v průběhu několika návštěv zubního lékaře. Při první návštěvě zubař nejprve změří poměry a úhly v ústech pacienta. Posléze v lokální anestezii provede zbroušení zubu a provede otisk.
V laboratoři pak provede ve spolupráci s laborantem výrobu samotné zubní korunky. Ta se může vyzkoušet na druhé návštěvě a případně nasadit. Pokud nesedí pohodlně a jsou potřeba další úpravy, přijde na řadu třetí návštěva, na které je již korunka pevně nasazena. Čím přesněji je korunka zhotovena, tím delší je její životnost.
Zubní můstky
Za pomoci zubních můstků může stomatolog řešit náhradu jednoho až čtyř chybějících zubů. V případě ztráty je totiž nutné nahradit co nejdříve. A a právě v tu chvíli je ten pravý okamžik pro aplikaci zubního můstku.
Při ztrátě zubů totiž v ústech pacienta dochází k posouvání sousedních zubů do vzniklé mezery. Rovněž protilehlé zuby hledají oporu, takže může dojít k vychylování nebo vylézání zubů, a tím ke změně skusu, která je nežádoucí.
Zhotovení můstku
Nový můstek představuje pro pacienta 2 až 3 návštěvy zubní ordinace. Před samotným zhotovením můstku je nutné určit, které zuby jsou schopné nést konstrukci můstku a přenášet žvýkací tlak. Pokud má pacient nekvalitní zuby a není kvůli nim možné můstek kvalitně usadit, je potřeba je vytrhnout nebo jinak ošetřit.
Lékař nejprve v lokální anestezii provede zbroušení pilířů zubů tak, aby mohly nést konstrukci můstku. Poté je proveden otisk čelistí a následně je vybráno i barevné provedení, které se u každého jednotlivého pacienta liší. Na obroušené zuby se nasadí provizorní můstek, jehož hlavní úloha spočívá v ochraně zubních pahýlů v období, kdy pacient čeká na zhotovení definitivního můstku. V laboratoři je mezitím odlit přesný model ze sádry, na jehož základě je definitivní můstek vyroben. Ten je pak vyzkoušen a nasazen při poslední návštěvě u zubaře.
Fasety
Fasety jsou jednodušším a prakticky pouze estetickým řešením, které se používá v předním viditelném úseku chrupu. Pomocí faset lze upravit například mezery mezi zuby, zbavit zuby skvrn, nerovností či dalších nedokonalostí.
Jak se fasety zhotovují? Nejprve musí stomatolog zbrousit sklovinu postiženého zubu – to většinou probíhá v lokální anestezii. Následně provede otisk zubu a na něj v laboratoři zhotoví fasetu, která se na zub nalepí. Další možností je domodelování fasety přímo v ústech pacienta.
Péče o korunky a můstky
O korunky a můstky se musíte i nadále velmi dobře starat, aby vám co nejdéle vydržely. Při zanedbání ústní hygieny může dojít k zánětu dásní, rizikovým místem je především oblast u mezičlenu zubního můstku. Doporučujeme pravidelné návštěvy zubního lékaře a dentální hygieny aspoň jednou za rok.