Jak vzniká zubní kaz?
Během dne se v ústech hromadí bakterie, které se usazují na povrchu zubů a vytvářejí mléčnou lepkavou vrstvu – zubní plak. V zubním plaku se navíc mohou vyskytovat bakterie, které dokáží přeměňovat cukr přijímaný v potravinách na agresivní kyseliny, které zubní sklovinu narušují a spolu s tím poškozují celý zub. Takové poškození může vzniknout právě na místech, kde je sklovina vystavena působení kyselin. Nejčastěji tedy na nechráněných kořenech zubů, které se odhalují v důsledku úbytku dásně způsobeným parodontitidou.
Pokud zubní kaz podceníte a nezačnete jej včas léčit, mohou vašemu chrupu hrozit vážné komplikace. Začne totiž prorůstat hlouběji do samotného zubu a tam může způsobit hnisavý zánět, který je velmi bolestivý. V takovém případě už zbývá jen ošetření kořenového kanálku, někdy je ovšem nutné zub chirurgicky extrahovat.
obr. 1 – první stádium kazu, kaz je pouze v korunkové části zubu
obr. 2 – druhé stádium zubního kazu, ten už pronikl zubní sklovinou
obr. 3 – třetí stádium, kaz pronikl přes zubní sklovinu do jádra zubu
obr. 4 – poslední stádium zubního kazu, při kterém již bývá zasažena i dřeň zubu
Které oblasti zubní kaz napadá?
Zubní kaz může zasáhnout hned několik částí zubu. Podle toho se také zubní kazy dělí. První kategorií je kaz v oblasti zubního krčku, který se vyskytuje hlavně u osob, kterým ustupují dásně, které odkrývají povrch zubního kořene. Ten je pak náchylnější k napadení zubním kazem.
Druhým typem je kaz korunkové části zubu, který je jednoznačně nejrozšířenější a objevuje se na žvýkacích plochách zubů nebo v mezizubních prostorech. Tento druh zubního kazu se vyskytuje u dětí i dospělých.
Třetím druhem je takzvaný sekundární kaz, který se vytváří hlavně podél okrajů korunek v případě, že se v jejich blízkosti nashromáždil zubní plak.
Posledním typem je recidivující kaz, která vzniká pod výplněmi nebo pod korunkami v případě, že původní zubní kaz nebyl řádně ošetřen. V takovém případě se kaz začne znovu šířit a je nutné podstoupit další stomatologický zákrok.
Jak proti zubnímu kazu bojovat?
Nejúčinnější obranou proti zubnímu kazu je důsledné odstraňování zubního plaku precizním čištěním zubů alespoň dvakrát denně. Vždy je potřeba se soustředit na správnou techniku čištění, včetně mezizubních prostor. K tomu se používá buď zubní niť nebo mezizubní kartáček.
Něco navíc můžete udělat i tím, že se vyvarujete konzumaci velkého množství sladkostí. Samozřejmě je nemusíte z jídelníčku vyřadit úplně, jen se snažte si po konzumaci sladkého jídla vyčistit zuby. Ke zdravé prevenci patří i návštěva zubního lékaře a dentální hygienistky. Ke každému z nich byste měli zavítat alespoň jednou za půl roku.
Jak se zubní kaz léčí?
Zubní kaz je velmi těžké odhalit v jeho ranných stádiích, protože obvykle nemá vůbec žádné příznaky. Později začne být zub citlivý na sladké a kyselé potraviny, ale i na teplé a studené jídlo či nápoje.
Počáteční fázi zubního kazu lze bezpečně odhalit jen pomocí rentgenu či vyšetření laserem. Sonda i pohled zubního lékaře jsou takto v začátku neprůkazné. Bez použití rentgenu se tak zubní kaz objeví až pozdě.
Nejvhodnější metodu léčby zubního kazu stanoví váš zubní lékař. Moderní medicína už pokročila natolik, že počáteční zubní kaz lze vyléčit i bez vrtání – pomocí fluoridů a ozónu. V případě, že se u vás kaz už více rozvinul, bude muset zubař kaz vyvrtat a otvor nahradit plombou tak, aby se nemohl šířit dál.
Pokud budou bakterie zubního kazu působit dlouhodobě, může dojít k zasažení kořenového kanálku. V takovém případě je nutné přistoupit k jeho vyčištění. Toto ošetření je finančně nákladnější. Při pravidelných návštěvách zubního lékaře a precizní domácí hygieně se ale těmto zásahům můžete vyhnout.
Jaké existují zubní výplně?
Zubní výplně musí splňovat hned několik základních požadavků. Musí být hlavně bezpečné, trvanlivé a také musí splňovat nejrůznější estetické nároky.
Při výběru vhodného materiálu lékař zohledňuje míru kazivosti zubů pacienta, ale také místo, do kterého bude výplň aplikovat. Rozhodující jsou i velikost kazu či nároky pacienta. V současné době se jako zubní výplně nejčastěji používají amalgám, kompozitní pryskyřice a skloionomerní cementy.
Amalgám
Amalgám je nejdéle používaný materiál pro výrobu zubních výplní. Obsahuje slitiny cínu, mědi, stříbra, ale také kapalnou rtuť, která je velmi rizikovým materiálem v jistých případech ohrožující zdraví. Amalgám se sice vyznačuje opravdu nízkou cenou, ale ze zdravotního hlediska to už tak příznivé není. Doporučujeme proto zvolit jiné – bezpečnější typy zubních výplní.
Obr. 1 – odvrtání postižené části zubu
Obr. 2 – vyplnění vzniklého prostoru amalgámem
Obr. 3 – následné přeleštění
Obr. 4 – pohled na již ošetřený zub
Kompozitní pryskyřice
Tato bílá výplň je vysoce estetická, dostatečně odolná a tudíž vhodná na opravu všech zubů. Hodí se dokonce i na opravy předních zubů, kde by ostatní materiály mohly být vidět a nevypadalo by to z estetického hlediska příliš dobře.
Jedná se o speciální plast, který se k zubu naváže nejen chemicky, ale také mechanicky. Aby byla výsledná výplň kvalitní a trvanlivá, vyžaduje vrstvení, neboli postupné nanášení malých vrstev hmoty do zubu.
Skloiomerní cementy a kompomery
Tyto cementy jsou jednak dostatečně estetické a navíc mají i antikariézní vlastnosti. Bohužel nejsou tolik mechanicky odolné jako například amalgám a ani tak estetické jako kompozity. Do svého okolí ovšem uvolňují fluoridové ionty, které pomáhají chránit zuby před zubním kazem.
Oproti tomu kompomery jsou výplňovým materiálem, který vzniká směsí kompoziční pryskyřice a přidaného skloionomerního cementu. Nejsou příliš pevné, a proto nejsou vhodné jako definitivní výplňový materiál. Velmi často se používají jako výplň pro ošetření dočasného dětského chrupu. Jejich výhodou je dobrá přilnavost a nízká pravděpodobnost alergických reakcí.